II. Shovívavý.

By František Serafínský Procházka

Ječmen ježí vousy,

ani nedýchá,

srp kdo na něj brousí,

toho popíchá.

Ale přijdou poli

k němu rovinou

dva, jež srdce bolí,

úzkou pěšinou.

Ruka najde ruku,

líčko zaplane,

v poli co je zvuků,

zníti přestane.

Klas nachýlí vousy,

sobě zavzdychne,

po vousu vous trousí,

ale nepíchne.