II. Šíré stepy nepřehledné,

By Vincenc Furch

Šíré stepy nepřehledné,

Jako moře rovné! –

V srdci mém se budí city,

Mocné, nevýslovné –

Je mi, jakobych byl doma,

V milé Ukrajině –

A to nebe – a ten měsíc

Jako v domovině. –

Avšak nesmí se oddávat

Citům duše moje –

Ale pozorně napínat

Musím zraky svoje:

V šíré stepi nepřehledné

Nepřítele slídím – –

Hle tam mezi zemí, nebem

V dálce ptáka vidím.

Pták to není – je to husar,

V měsíci se míhá –

Za keřem se nyní kryje –

Snadže na mne číhá –

Hej, husare, darmo číháš –

My jsme oba ptáci,

Haha, letem harcujeme

Husaři, kozáci.

Oba jsme my syni stepy,

Bystré oko máme –

A my jeden na druhého

Pozorně číháme.

Dnes měsíček plný svítí

Jasně nad krajinou –

Dnes se nikdo nelapíme –

Volme si noc jinou.