II. SLOKY DO ALBUM.

Dost těžkých ran na tvoje srdce padlo,

však ono pod jich žehem neuvadlo,

vždy svěžestí a vláhou dýchá,

květ vzácný roste z něho v resignaci,

květ lásky k všem ve oddanosti, práci,

jak rosa nebes padá z ticha.

Tak z ticha roste ten květ kouzla plný,

jak v řece kruhy stále širší vlny

zabírá jeho dech a vůně;

vše podmaní tak sladký a tak svěží,

neb trpitelů perla, soucit leží

jak těžká krůpěj v jeho lůně.

Ó, zachovej si v duši ten květ rosný

a nikdo sladké nezloupí tě o sny,

i rozbit život tvůj jest básní;

neb pouze ti, kdo mnoho vytrpěli,

a v srdci přec jen studnu míru měli,

v sled říci mohou: My jsme šťastní!