II. Smrť Masistiova.

Vysoký a sličný Masistias jede,

deset tisíc jezdcův na Hellény vede.

Pod ním s uzdou zlatou harcuje kůň hbitý,

Masistiův krunýř kol kolem je krytý

šupinatým zlatem; chochol nad ním věje,

purpurový pláštík stkvostně záda kreje.

Kůň jak prudký vítr k Hellénům se nesl,

šípem prohnán v ledví, vzepjal se a klesl.

Masistias padl, Athéňan mu kopí

v zranitelném místě, v oku jeho topí.

Nastal tuhý zápas o mrtvolu jeho,

Athénští však statně, slavně vyšli z něho;

odrazili útok. Buď jim za to chvála!

Bez vůdce zpět jízda do tábora cválá.