II. Tanec milujících.

V jakém víru stíhají se v tanci páry!

Ten její šat, jak utkán z lehké páry,

ten vlhký zrak a na ňadrech ta růže...

Jen v tanci tak ji k sobě tisknout může;

jak tančil by! Co noc mu a co ráno!

Jak tančil by, až vytančil by „ano“.

Tak v tanci žitím též ji provázeti!

A lustr, hudba, sál, vše kol s ním letí...