II. TROCHU DIPLOMATICKÁ.

Jistá věc je jistá,

že se na nás chystá

kdosi;

chtěl by totiž chystat,

vyvěsit svůj diktát,

ba víc cosi.

Historie čistá:

Tisíc let se chystá

na nás,

nedá lenivěti,

ani pohověti

nám ten zápas.

Víme vše, co kutí,

do čeho se nutí

zhurta,

jako kdysi kutil,

když nás lákal, nutil

do Frankfurta.

Toť hra na pardusy?

Ba snad na funusy?

Mamy, klamy!

Nejsme přece husy.

Kdo chce, ať to zkusí!

Nejsme sami.

Však my máme také,

jak on, všelijaké

cosi

na zemi a ve vzduchu

čistit svět od zloduchů,

ne snad papirosy.

Ba my máme navíc,

co nám u Domažlic

kdysi,

co nám u Zborova

pomáhalo znova

velikánským čímsi.

Jsou sic u nás chyby.

V lese najdeš s hřiby

muchomůru.

Les však nejsou houby;

jsou jím jedle – chlouby,

hlavy vzhůru!