II. UHLÍŘ

Ubírali se doubravou,

ptáci jim pěli nad hlavou,

zurčely v mechu prameny,

svit slunka padal na kmeny.

Vzduch voněl sladkým kořením,

ňadra se dmula nadšením,

kolem vlál poklid nebeský,

cestou si pěly princezky.

A pojídali maliny,

rděly se jimi houštiny –

a hafery a jahody:

u pěšin rostly, u vody.

U kouřícího milíře

mladého shlídli uhlíře,

zřel v rozpačitém úsměvu

na blížící se návštěvu.

„Je potřebí nám oddechu!“

„Pohovte si tu na mechu.“

„Jsem král, dívky jsou dcery mé:

dones nám vody, žízníme.“

S nádobou spěchá dřevěnou,

přináší vodu pramennou:

nad víno chutnala jim líp.

Král na drn klesl v stínu lip.

„Zdřímnu si, cítím únavu:

nanes mi mechu pod hlavu?

Tak! Děkuji ti. Dřímu již:

s princkami pobavit se smíš.“

Princezny, rozpoutaný vlas,

uhlíře zvou: „Pojď mezi nás,

v hře ukryjem se v lesa skrýš,

ty, kterou najdeš, políbíš.“

Uhlíř však stojí v ostychu:

princky se daly do smíchu,

a za ruce se ujaly,

tancujíce, mu zpívaly:

„Hledej, chytej, šohajíčku,

zatoulanou holubičku v jedlině,

hledej pod větvemi všude:

kdo ji najde, tomu bude

sedat, vrkat na klíně.“

Jedna se skrývá do malin,

princezna druhá do kalin,

třetí zaběhla v ořeší,

čtvrtá však z lesa přispěší:

„Ochraň mne svojí náručí:

jak vcházela jsem do bučí,

pohnul se medvěd v doupěti,

a mruče, jde mi v zápětí.“

Na prsou skryl ji blažený. –

Princky sem běží zděšeny,

král prokouk z líbezného sna:

uhlíře líbá princezna.

„Vzpamatujte se, přeběda!

Což nevidíte medvěda

příšerné tlamy, hrozných tlap?“

a na nohy král skočil v kvap.

„Řítí se z lesa na nás sem,

a zbraně nemám za pasem.“

Však uhlíř po medvědu met

drvenem, že kles mrtev hned.

„Vidím, že udaten jsi dost,

bys chránil královský můj skvost:

nuž šťasten buď tu s dcerou mou“ –

Princky tři s králem dále jdou.

Bere si princka uhlíře

a nestřílejí z moždíře.

Zpěv ptačí z lesa hlaholí,

z lip vůně plní údolí.

Chatrč tu prostá ze dřeva,

však po ní jas se rozlévá.

Princezna nosí v zástěrce

krmivo ptáčkům, veverce.

Pasává s laňkou jelena,

zpívává lesem, blažená.

Pro víno chodí k potoku,

celý den je jí do skoku.