II. V růžích bdím i sním – kdy v borce

V růžích bdím i sním – kdy v borce

Tvář mi jitro celuje;

Zlatotkané den praporce

Nad hlavou kdy vztyčuje.

V růžích bdím i sním – kdy strou se

Lehké mhly po jezeru;

Hájem, křovím kdy ženou se

Světla pršky k večeru.

Leč ze šírého kdy hvězdna

Boží slávy plane bezdna:

Řine z odkrytých se desk,

Immortelky! váš mi lesk.