II. (Vážná serenada.)

Moji snové k tobě letli,

by v tvé duši znova zkvetli.

Touhy mé se hnaly v dáli,

aby na tvých ňadrech spaly.

Úsměvy mé v zář se slily,

by ti srdce vyzlatily.

Všecko, co mám, k tobě spělo,

na tvář, ruce, ňadra, čelo.

Jen můj smutek zůstal doma

a tam v pláči chvěje rtoma.

Uvězním jej do své básně,

abys dřímla, vstala šťastně!