III. A již cítím – blízko dlíš,

A již cítím – blízko dlíš,

sklání se tvé oko níž

nad mé chudé řádky;

a než větu dopovíš,

cítím dech tvůj – zda to víš?

líbezný a sladký.

A já lokám blaha číš,

a já křídly vzlétám výš,

do snů, do pohádky!

Zleká-li tě tato říš,

však v čas tebe snesu již

v zemské blaho zpátky!