III. BALLADA NOVOROČNÍ.

Zas nový rok – to do tmy skok!

Clown věru lepší neudělá.

Na stranu klobouk, ruku v bok,

ať pořádná je z toho mela!

Evropa hledí na nás celá,

vždyť sama s námi skáče též,

pst! – dvanáctá juž krajem zněla:

Kdo nedopil’s, teď dopít spěš!

Sta rubínových v číši ok

a na rtu píseň, filomela,

a s dobou vždycky krok a krok,

jak peruť její zašuměla.

Nechť mysl chabnoucí se chvěla,

vždy hřebce času za otěž

dovede chytit ruka smělá –

Kdo nedopil’s, teď dopít spěš!

Tak vítán buď nám nový rok,

v něm práce – soumar, píseň – včela;

žij v slunci orel, v prachu mlok,

v terč pravdy vnoř se vtipu střela,

ať žertem zmizí vráska s čela!

Ty rychle na džbán zaklepeš

a blázen mní, že hřmí to děla –

Kdo nedopil’s, teď dopít spěš!

Dvanáctá v skutku zahučela,

pod hukem jejím chví se věž,

než z číše duch a duše z těla,

kdo nedopil’s, teď dopít spěš!