III. Dnes je tak podivný večer –

By Julius Skarlandt

Dnes je tak podivný večer –

dotěrný, jizlivý chlad.

Zvetšelo všecko v mé duši,

jak bych již nebyl víc mlád.

Dívám se na obraz Krista –

v záři tří ospalých svic. –

Včera jsem vroucně se modlil –

Dnes neznám modlitby víc. –

Pod okny vítr mi kvílí –

v blízku že hladem kdos mře. –

Zdá se mi, náhle Stín bílý

dvéře že pootevře – – –