III. In memoriam.

By Jiří Karásek ze Lvovic

Ten hebký, vlhký vlas tvůj příteli,

teď v hrobě děsném zvolna, zvolna stlívá,

a rubáš praskající, spuchřelý

tvé tělo hnijící a hnusné skrývá.

To tělo plné síly, veselí,

ty oči dobré jak tvá duše snivá,

ty vlasy, které ostře voněly,

to všechno v hrobě zvolna, zvolna stlívá.

A mně se zdá, že v tělo mé se vrývá

též hnusný červ, že v rubáš spuchřelý

a praskající Smrť mě přiodívá,

a že můj vlas již nyní, příteli,

tak jako tvůj též zvolna, zvolna stlívá...