III Já nevím, jak se jmenoval ten mnich,

Já nevím, jak se jmenoval ten mnich,

však zbožný byl, jak vůbec znáte mnichy.

A jestli Antonína nedostih’,

tož stejně zle ho pokoušely hříchy.

Tiše se vracel v šero cely,

před sebou vína plný džbán.

– Andělíčkové, slyšel, pěli:

Hej, narodil se Kristus Pán!

Já nevím, jak se jmenoval ten mnich,

však zalek’ se, ta věc je jednou jista.

A jestli Antonína nedostih’,

byl přece jenom věrný sluha Krista.

Vždyť vzpomněl si: to květy vypučely

a vonným jarem dýchá lán.

– Andělíčkové, slyšel, pěli:

Hej, narodil se Kristus Pán!

Já nevím, jak se jmenoval ten mnich.

Však, kalendář! A hrůza! Nyní v máji!

Prosinců píseň, kdy je všude sníh.

Co teď ty zvuky znamenají?

Kristus se v máji nenarodí.

Mnich elegicky prázdnil džbán.

„To diabolus zpívat chodí.

Ne, nezrodil se Kristus Pán!“