III. Já zřel tvůj úsměv – růžný ráj

Já zřel tvůj úsměv – růžný ráj

Květ’ v záři soumračné z tvých rtův.

Tu duše moje v sladkou báj

Se ponořila slastných snův.

S přerozkošný vír mne jal –

I v divých touhách nyl můj zrak,

Že úsměv ten mi dal a vzal

Rozkoš a bol, to lásky znak!

Snil jsem v tvém oku – nebe svit

V mé srdce schýlil svoji moc,

V ten nedostupný, tajný skryt,

Kde dosuď bez hvězd chvěla noc.

Tu z rtův hrál úsměv v oku tvém,

Ten ráj vycházel v nebesích;

Jak nelpěť v oku – na rtu tvém,

Když nebem oko, rájem smích!