III. „Jehož Jsi, Panno, porodila!“

Zpěv andělů pln lahody a tklivý,

jak perle padající v ztichlé nivy

a v svěží stráni bělorouný skot

a dole stříbro pěnících se vod.

Ta hvězda žhavá, jež se nebem křiví,

v kraj házejíc třpyt zářivý a snivý

kol celý hárající hvězdný rod,

žas pastýřů, jenž vzrůstá na jásot;

zem chvějící se jako blahem jatá,

noc vonná, která kolem cestou chvátá

a nejkrásnější sny Jí nesmělá

jak zlaté stíny hází do čela –

v té chvíli štěstí, co ta sláva všecka?

ji zváží jeden úsměv Tvého děcka.