III. „Jenž Ducha sv. seslati ráčil.“

Den letnic byl – tak lahodný a smavý,

tam venku proudily se lidstva davy

a veselý jich rej a hlučný šum

až v apoštolů vnikal tichý dům.

Tam na modlitbách celé dny už tráví

a v postu přísném pod popelem hlavy,

jich čelo plno vznešených je dum,

let myšlének je vznáší k nebesům.

A Matka Boží sama v jejich středu,

žár vroucnosti jí hárá ve pohledu –

teď zem se zachvěla a dům se třás,

nad hlavou všech se vznáší žhoucí jas –

a Maria zří před se úsměv v líci,

zář plá jí v skráni bílou holubicí.