III. Kéž mohu, drahá matičko,
Kéž mohu, drahá matičko,
pozlatit Tvoje žití,
starostí všech Tě pozbavit,
šťastnou jen Tebe zříti.
Slaby jsou ještě síly mé,
ale tak pevna snaha
jistě se Tobě odvděčit
později, máti drahá!
Jenom až vzrostu, uvidíš,
břímě chci Tvoje nésti,
Ty musíš potom šťastna být,
tak mi mé srdce věstí.