III. Na kraji lesa oheň rozdělám,
Na kraji lesa oheň rozdělám,
při něm se tělo z mdloby zotaví;
snad rudou ohně září zlekáni
nepřijdou ke mně vlci hltaví.
Tak učiním – však práce zbytečná;
po celou noc jsem v hrozných mukách bděl,
na nejhoršího vlka pod sluncem,
na – svědomí jsem vlastní zapomněl.