III. Než zkvete luny jas,

By Emanuel Lešehrad

Než zkvete luny jas,

Má sestro snivá,

Můj láskou chorý hlas

Tmou vonnou zpívá.

Zpěv poslyš o ručkách

Jak narcis bílých,

Rtech, které nítí nach,

I ňadrech vílích,

K nimž v zlatém nadšení

Tvá kštice splývá,

Kde snění pramení

A rozkoš dlívá.

Mne utěš v bolech mých,

Jež přání souží

A v písních blouznivých

Tě zlíbat touží...

Než zkvete luny jas,

Milenko snivá,

Můj láskou chorý hlas

Tmou hebkou zpívá.