III. O, zlatá žínko, přiviň se jen úže –

O, zlatá žínko, přiviň se jen úže –

v Tvém srdci kvetou divotvorné růže,

a jejich vůní opojen

chci žít, chci pět, chci milovati,

chci býti šťasten, šťasten jen!

Nech oko v oku, jak jsem toužil kdysi –

Tvé oko v prsou žár nadšení křísí

a jeho záře líbezná

oblázky cestou v drahokamy mění,

a cesta má teď vítězná.

Však vítězství mé z toho světa není,

můj svět je Tvým a Tys v něm světlo denní,

a v světle tom mých písní štěp

se květem obsypal a vůní nalil,

o, slyš! v mém srdci jara tep – –