III. Onno světlo nebes, jenž v Betlémě

Onno světlo nebes, jenž v Betlémě

Božským nejprv bleskem zářilo,

Z Jerusaléma se šířilo

V dálné za pomezí Judstva země;

V záři jeho pohanů též plémě

Pravdy cestou aby chodilo,

A se sebe závoj shodilo

Udržující je v bludů temně.

Duchovních tu reků dvanáctero

Podmanivších beze zbraně svět

Modloslužné zapudilo šero.

Kříže praporec královské tróny

Opanoval, až pak v běhu let

Již jej ctily lidstva milliony!