III. Pokoj.
Se znaveným okem u certosy valů Dante kdys stál.
„Co, cizinče, chceš tu?“ jej nevlídný fortnýř drsně se ptal.
Jen pokoj a pokoj, ten, který jsem dýchal z Očistce niv.
„Pár kroků jen nelituj dále!“ k hřbitovu fortnýř mu kýv’.
Se znaveným okem u certosy valů Dante kdys stál.
„Co, cizinče, chceš tu?“ jej nevlídný fortnýř drsně se ptal.
Jen pokoj a pokoj, ten, který jsem dýchal z Očistce niv.
„Pár kroků jen nelituj dále!“ k hřbitovu fortnýř mu kýv’.