III. Rve pozdní jeseň zbylé léta zdoby:

Rve pozdní jeseň zbylé léta zdoby:

list, zbledlý květ i oblak zlacený,

a vše i s citem vznětlým metá v hroby.

A skuhrá kolem oken sup jak lačný –

já v kořisť hodil jí vše mladé sny

a vzpomínky, jež světly jsou i mračny.

Přec v teplou jizbu vnikla mně a v doupě

své mhavé odvála z ní bílý květ,

na trnitém kři žití – zbylé poupě.