III. Sanice.

„Hurráh! sníh jak kypré péří,

na saničkách ze dvou kolů,

jen to hvízdne s kopce dolů,

pojďte, hoši, kde jste kteří!“

Hlavu v teplé beranici,

v rukavicích ruce obě,

volá, láká druhy k sobě

správcův hošík nad vesnicí.

„Já jsem pán a vy jste koně,

rychle uchopte se saní,

jeti chci jak velcí páni

s rolničkami v plachém honě!“

Hurráh! sáňky v plachém běhu,

pán už nemá ani dechu,

koně nezastaví v spěchu,

jáma – bác! – pán leží v sněhu!...

„Ďas vem kopec křivolaký!“

Pán sníh plačky s šatů střásá;

kolem skáče jará chasa:

„Velcí páni zvrhnou taky!“