III. Sen.

Ondy žádal jsem děvinku

O hubinku;

A když mi ji chtěla dát,

Tu ji větra šust

Vzal mi skoro z úst,

Tak že jsem se musil smát.

Opět žádám o hubinku

Svou děvinku;

A když jsem ji z úst již bral,

Tu se blízko nás

Ozval jakýs hlas,

A já zas nic nedostal.

S Bohem! vezma za ručinku

Svou děvinku,

S Bohem! s Bohem! plaché dím;

A když pryč chci jít,

Tu kdos do nás vlít,

A já v tom se probudím.