III. Slyš, cos se nese v ohlase

Slyš, cos se nese v ohlase

ke mně a jásá, to plesá;

to drozdí píseň koupá se

v zvlněné vůni kyprého lesa.

I duši mé k letu se zachtělo,

když v ňader svých zbouřené tísni

a vzpomínkách líbal jsem na čelo

tebe, má první písni!

Leč křídlem dravce pojednou zas

mně život zakryl tebe

a na svých dětí hodokvas

purpur mi ze srdce třebe.