III. Student,

Prodal táta dům i pole.

V Praze

pan syn na vysoké škole:

na Zderaze,

u Donátů,

u Primasů

bouří jako tisíc ďasů –

čert vzal tátu!

Ideály – hloupé řeči!

Malíř,

před nimž jenom v duchu klečí:

plný talíř.

Do divadla

spíš by zalet,

kdyby mělo hezčí balet,

méně prádla...

To je naděj vlasti naší,

pýcha!

Vlastenečtí větroplaši,

plná břicha,

prázdné hlavy

svého lidu –

ti mu rozpáranou bídu

dobře – spraví!