III. TOČÍ SE VELIKÉ KOLO...

Točí se veliké kolo,

točí se dále a dál,

a.já jsem před ním tak dlouho

v myšlenkách pochmurných stál.

Točí se, točí a točí

jako ten přestárlý svět,

jak jej už otec náš viděl

a jak jej viděl náš děd.

Co to mu, že tisíce prosí,

tisícům drásá to plec?

To veliké, veliké kolo

stejně se otáčí přec.

Tisíce hynou a klnou,

zoufání v patách jde zlo,

ale to veliké kolo

jde tak, jak před věky šlo.

Zpátky, ty smělče, co činíš?

Kolo chceš zastavit v ráz?

To veliké, veliké kolo

pošlape, rozdrtí nás!

Ha, rozdrtí deset a dvacet,

rozdrtí tisíce snad,

skupené mrtvoly jejich

kola však zastaví chvat.

Po časech bídy a kletby,

po bojích, po letech muk

jinak to veliké kolo

točit se uvidí vnuk!