III Ty věříš ve mne, víra Tvá mne sílí

Ty věříš ve mne, víra Tvá mne sílí

a k životu mne probudila zas,

noc tichá mizí, den se šeří bílý,

a skvělé Zory vzchází skvoucí jas.

Můj příteli, Ty drahý tak a milý,

co všude kol mne vykouzlil Jsi krás!

Jak kouzlem zkvetlo jaro v jedné chvíli,

a sladké písně zvučí kolem nás!

Což je to možná, králi zpěvných ptáků,

že nasloucháš mé písni v sadě tom,

kde jasné hvězdy zasvítily z mraků.

Stín šerý vznes’ se vzhůru do oblaků,

můj pustý život rozkvetl jak strom

v Tvém úsměvu a záři Tvojích zraků.