III. Ó, zmlkni, srdce, touhu ztiš,

Ó, zmlkni, srdce, touhu ztiš,

jež v hlubinách ti kvílí!

Do vzduchu loutna šílí,

zve láska marně v šera skrýš.

Na lože nyní vešla již

za těžký čaloun bílý.

Ó, zmlkni, srdce, touhu ztiš,

jež v hlubinách ti kvílí!

Proč, oko, v slzí hustou mříž

mi halíš svět, jenž znylý

se v rubáš noci chýlí,

když Její vlasy nezrosíš?

Ó, zmlkni, srdce, touhu ztiš!