Il ne faut pas trop regner!

By Stanislav Mráz

Pram bídy, dobra Montesquieu zjeví

i odhalí. V stín stopy Dirce paty spěje,

moku Haemejského, kde laik neví

rady mi zlišení v rmut epopeje.

Líc jedna boha questionu směje

se, lká co druhá, nyje, žďá nard révy.

Vše: rozvaha i moudrost vášně plevy

zbudou, klas pokosený, chlad v nějž věje.

Stesk, hoře, výkup, vyproštění tkví

v reponse hrsti sylb těch, tmesi lví

té, dob ať všech question řešit ví.

Stroj formy cílem zda vnov, člověk v spíš

či jeho peripherie patronage

a sil květ ves v svor služba tuhá váže

zda obecnosti? Ta reponse ves je tíž

hry záhady: Je volnost neomezná

či podmíněnosti jen děcko, vděk

či robství žertvou člověk v vzrod sám již?

Sic stroje stráž! Ne v příliš leč, jen v lék!

Střez náčep čep, nard lákej, číš buď bezdná!