IMÂM LEITHA IBN SÁD.

Zván otcem zázraků je Leitha Sád

a ještě po smrti tou mocí vládne,

ač v kubbě spí; vždyť pomáhá vždy rád,

kdo s prosby modlitbou mu na hrob padne.

I přišel chuďas na imâmův hrob,

nic neměl již, než na sobě co nosil;

bylť věřitelů hříčkou, bídák, rob,

a na kolena pad’ a lkal a prosil:

„Nic nemám z úspor již; vše lichvář vzal,

ni práce není s dostatek, mru hladem,

kéž Allah s prorokem by za mnou stál

a pomohli mi s tebou, ibn Sâdem!“

A naříkal: „Co počít chuďas mám?“

a kámen objímal, až usnul v mdlobě,

tu ve snu imâm zjevil se mu sám

a děl: „V mne doufal jsi, tož pomoci chci tobě!

Co na mém hrobě najdeš druhý den,

to vezmi; štěstí zahrne tě nával!...

A chuďas ptáka našel s údivem,

jenž v sedmi čteních koran odříkával.

Pták převzácný byl všemu lidu v div,

i přišli poutníkové z dálných zemí

a užasli: „Toť jistě z rajských niv

tvor svatý s andělskými perutěmi!“

A hojný peníz chuďas darem vzal;

prch’ duše stesk a čela dumné chmury,

a lid na prsou ruce křižoval,

když koranu pták odříkával sury.

I boháč lichvář toužil zázrak znát

a vyslyšet div mluvícího ptáka,

až za peníze veliké a šat

i polí lán jej koupil od chudáka.

A šťasten stejně s chuďasem,

leč když chtěl ptáka poslechnouti z rána,

děl křídlatec: „Jsem imâm, pomoh’ jsem!“

a na hrob Sáda letěl v podiv pána.

Tam zavolal: „Pán všeho Allah jest

a Mahomed je první prorok boží

a Sád jich sluha; jeho hrobu zvěst

ať slávu Páně věčně věkův množí!“