IMPERTINENCE

Mystikové, metafyzikové,

zlí a dobří filosofové,

v pěkných řadách táhnou vaši snové,

myšlenky jak pluky hotové:

génij lidstva zajisté má radost,

přehlíží-li věčnou vaši mladost.

Ale smysl všeho, co se v lebce

vaší líhne z těžkých porodů,

v našich lesích, zdá se mi, že šepce

srdce mé mi za všelikých dnů,

kdy mé žaly překonává radost

a jho roků věčná moje mladost.

A vy, kněží zlých i dobrých bohů,

sobě víc než bohům věřící,

máte pravdu, zdržujíce nohu

příliš směle světem běžící.

Člověk ztrácí ze života radost,

nevěří-li v bohů věčnou mladost.

Také to však pochopil jsem jednou

v krásném žlebu drsně vonícím:

Hnědé dryády si kol mne sednou,

v houštinách když na pařezu sním.

K obrazu být božímu, též radost.

Proto chci mít fauna věčnou mladost.