IMPROMPTU.

By Jaroslav Vrchlický

Před lety znal jsem ji a cenil její krásu;

dnes vidím před sebou Madonnu šedých vlasů;

jen duše zbyla v tazích tváře snivá,

a mně to připadá, jak zřel bych mládí svoje,

to ryčné, veselé a plné vzruchu, boje, –

jen nějak zastřené se na mne dívá.