IMPROMPTU

Přehnal se vítr. Ticho zas.

Saranče slyším v trávě šít.

Snad je to píseň. Nebo čas.

A cvrček, cvrček stříhá nit.

Odlétá léto. Pod lesem

víří už chmýří z vrbice.

Pohoří vábí. Širá zem.

Hlubina srdcí nejvíce.

Na pozdním nebi hrad a hrad.

Strmí jak obři prožhnutí.

Zavru-li oči, slyším vát

na prosvitavé peruti

mlčící páry. Krouží z vod.

Třpytí se, hasnou nad vodou.

Snad je to mha. Snad rod a rod.

Vstávají. Svítí. Houstnou. Jdou.