Improvisace.

Kolovrat mé báby, shrbené a šedé!

Už jen pavouk na něm svoje vlákna přede –

v daleku jsem, v dálce, bych se znovu díval,

kterak v prsty báby len jak paprsk splýval,

kolovrat když zpíval, do snů děcka zpíval!

A přec do daleka, bábo má, to cítím,

zlatých nití paprsk že mi předeš žitím,

tvoje zvadlá duše že v mé duši zpívá,

mlhami že ke mně oko tvé se dívá,

dožitý že život s mladostí mou splývá.