IMPROVISACE.

Básníci bledé chudokrevnosti,

kteří jste teskný chrám svého umění

vyzdvihli mimo život!

Ubozí! Šílené extase dionysské,

fatalná tragika krásy

a hřmící rythmus ohnivých světů

šlehaly plameny k nebesům,

která jste neviděli.

Malí a shrbení, anaemičtí a bojácní

jste se chýlili k zemi

pro bezživotné květy asfodelů –

a nad vámi kvetly zázračné květy života,

nad vámi hořely vůně nové

a nová světla příliš silná pro vás.

I smrt vám byla mdlobou.

Mně však je vítězstvím a hymnem

hmoty, jež kvete a zpívá a hyne a rodí se znova,

pyšná metamorfosa věčného Pana.

Miluji slunce, jehož jste se tak děsili,

miluji sílu, jež tancuje lehce

a miluji západ rudý a žhavý,

slavné umírání Heraklovo,

západ rudý a žhavý.