IMPROVISACE.

Máš zcela všední šedomodré oči

jak každá naše buržoasní lady,

když nudný hovor vázne idyllicky.

To sedám v lenošce, jsem zamlklý a bledý.

Máš velké oči Mater Dolorosy,

když tvoje dítě pobíhá tu kolem

a zpívá, žvatlá, když se s tebou mazlí...

To já se odvracím, bych nezavzlykal bolem.

Dva velké smaragdy ti v očích blesknou,

dva velké smaragdy strnulé, vytřeštěné,

dva velké smaragdy jak oči divé šelmy,

dva velké smaragdy příšerně ozářené

tou vášní šílenou, jež všecko drtí,

i strašnou tuchou blížící se smrti...

Oh, ty dva smaragdy, oh, ty mou duši spíjí,

když tělo v křečích šílených se v náručí tvém svíjí...