IMPROVISACE.

Odkudsi brzo přijdou k nám princi touhou choří,

na loutny bílých světel nám budou tiše hrát...

Jak silni jsou svá vesla nedají vřavě moří –

jen našim skřítkům malým se budou posmívat.

Co bylo nedostupno jich písně sladce vzruší,

kde světla shasínala plamínkům dají plát,

snům klíčit dají v květech a v hudbě blízkých duší –

však našim skřítkům malým se budou posmívat.

Ti princi z krásných zemí a z dálných říší přijdou,

na loutny bílých světel nám budou tiše hrát –

a v hloubce modrých nebes i nové hvězdy vyjdou,

jen našim skřítkům malým se budou posmívat.