In memoriam E...

Co dnes a zítra? – Jednou přijde den,

kdy setkáme se zas – v to cit můj věří,

můj duch, jenž věčnost, nekonečnost měří,

jest k slzám dojat – ne však udiven.

Jeť při všem každý pouhý člověk jen

a do cest jeho se až příliš šeří,

pták zajisté má více světla v keři,

než lidské bdění má a lidský sen.

Dnes život, zítra smrt, jak ruky vzmachem

vše proměněno! Ale jaká muka

v tom přechodu, co bojů s tmou a strachem,

prach živý než se stane tichým prachem,

než vzletí duch, co slabá klesla ruka,

než věčná Láska zatopí vše nachem!