In memoriam. (V.)

S výhledem na hvězdné kraje

ty šel jsi spat,

vše mohly kouzelné báje

v sny tvoje hrát.

Šel jsi jak mudrc tak jistě

a odhodlán,

tvůj pohled utkvěl v tom místě,

Aldebaran

kde hořel mystický, žhavý...

Lákal tě tak,

že’s upřel zrak svůj tmavý

až nad oblak,

že přitáh’ tajnou tě mocí,

ty’s hled’ mu v líc,

a hvězdy šly dále tou nocí,

a tma a nic.

Leč krásná přec ta smrt byla,

snad v nitru rým

ti dozněl. – Byla v tom síla,

již závidím...