In memoriam. (VI.)

Ty staré matky všecko přežijí,

snad nervů nemají, či žulou jsou?

Jakou se lásky silou opijí,

že skoro stoleté jdou ještě tmou?

O staré matce v Nibelungách sním,

jež všecky svoje děti přežila. –

Ty’s odešel – a tvoje žije tím,

co zbylo Jí. – Tvá mohyla!