In memoriam. (VIII.)

Ta tvoje družná selská světnice

jak změnila se rázem,

kol věnců plné všecky lavice,

a pak je kladli na zem.

V jich středu ležel’s. Ještě před týdnem

jsme veselí tu byli!

A rcete potom: Není všecko snem?

A v jaký konec pílí!