In memoriam. (XI.)

By Jaroslav Vrchlický

Kol hrobu tvého poslední,

nežli se lidstvu rozední,

vždy česká píseň bloudit bude –

Věř, dědictví to není chudé.

Co může věda lidstvu být,

je velké, víc však zmůže cit.

Ty’s obé spjal svou velkou prací.

Kam půjde věda? Kdož to ví?

Však píseň vždycky vysloví,

co’s byl, co’s chtěl, co’s cítil, ta se vrací

i s resignací.