Iniciála.

Tvou krásou zázračnou své sloky začnu snící:

mdlou krví minia jak řízy Madonn sněží

se v starých modlitbách, jež v oratořích leží.

tak budeš zářit v nich svou zbožnou zřítelnicí.

Tak chrámem gothickým šli k Panně Prosebnici,

když hřměly varhany a všechny zvony věží,

v svých těžkých infulích a s žalmem na rtech kněží,

jak k tobě, Madonno, má píseň jásající.

Já před tvým zázrakem mřel v úžasu a plesu,

až jeho nádheru jsem do své duše přijal

a ve své umění jak skapulíř ji nesu.

Kdo zvedne knihu mou, až dávno mrtev budu,

ten spatří krásu tvou hned v barvách iniciál,

z nichž bude sálat jas tvých nesmrtelných údů.