INQUIETO

Jen ještě chvíli, než soumrak se schýlí,

tiše mne poceluj!

Srdce, pták plachý, jenž chvěje se strachy

v dlani Tvé o úděl svůj.

V dáli se blýská a mně se tak stýská,

v duši tíž budoucích dní.

Líbej mne dlouze, ať zemru v touze,

nežli se rozední.

Zítřek je cizí, snad v ráz vše zmizí,

vichřice osudu, duj!

Jen ještě chvíli, než soumrak se schýlí,

tiše mne poceluj!