INSERÁT.

By František Serafínský Procházka

Hledá se panoš k jednomu pánovi,

uctivý panoš a pohotový,

nechť umí šplhati v lanoví

až na hrot stěžně praporový.

Sluneční vlajka musí tam stále vlát,

čerstvá a nová a holdující,

loď míní stále cos dobývat,

do temnot nočních vnášet svíci.

A panoš musí troubiti v hlásný roh,

ze sta míst ozvěnu vůkol bouřit,

pán, jinak mrzut, by málo zmoh’,

začal by jasné čelo chmouřit.

Nemusí věřit v pánovy úkoly,

ni v jeho barvy, to nepřekáží,

jen roh ať do dálek hlaholí

z lodního koše věrnou stráží.

Je třeba slávou napořád hýbati,

denně ji dovedně nasolovat,

sic počnou červíci břichatí

ji rychle žráti a v ní plovat.

Přijme se panoš takové schopnosti,

praporčík, trubač i chladič skrání

k rytíři Graalu to z bohův milosti –

výpověď podle ujednání.