Insulánka.25)

Klobouček pěkně na stranu

a copy zapletené,

mladinká insulánka se

na prodej s vodou žene.

Klobouček pěkně na stranu

a radosť v svěžích lících,

a čistou, čerstvou vodu má

v skvoucích se mědenicích.

Jak lesknou se ty vrkoče

a havranní ty vlasy,

pobožna je – nuž, uvidím,

zda milosrdnou asi? –

Ach žízním, žízním, panenko,

leč vody se mi nechce,

chtěl bych to snědé čílko tvé

jen políbiti lehce.

Ach žízním, žízním, panenko,

leč vodu můžeš schovat,

já chtěl bych rač ty rtíky tvé

upřímně pocelovat.

Ach žízním, žízním, panenko,

což nezříš ret můj pláti?

ze studnic něhy, z očí tvých

chtěl bych svůj nápoj ssáti. –

Ach žízním, žízním, panenko,

a s tisícerou chutí

skonejšil bych tu žízeň svou

v cudném tě obejmutí.

Ach žízním, žízním, panenko,

občerstvi mě, já v díku

zlatem své lásky zplatím vše

na rubínech tvých rtíků.

Ach žízním, žízním, panenko,

nuž, odlož tíž svou z plece,

ach skloň se ke mně, skloň se, skloň,

buď milosrdnou předce!

Ach neslyší, ach neslyší,

a tiše kráčí dále,

tak štíhlá, hezká, mladinká

a lásky – žel – tak v mále!