INTERMEZZO

Ty dlouhé deště všechno podvrátí.

Můj šedý dvůr dnes hledí přísně, cize.

Což v duši mou se zase navrátí

evangelické, altruistní vise?!

Čím jsem, ó Kriste? Ještě hýbeš mnou.

Kam martyriem vedeš do dálky?

Pouští jít kážeš chmurnou, dojemnou.

Trhají druzi růže, fialky!